{"id":109832,"date":"2012-12-03T12:06:00","date_gmt":"2012-12-03T12:06:00","guid":{"rendered":"https:\/\/staging.worldslastchance.com\/wlc-article\/migrating-konstantin-i-a-hillel-ii-dva-muzi-kteri-oklamali-cely-svet\/"},"modified":"2025-08-21T16:24:21","modified_gmt":"2025-08-21T16:24:21","slug":"konstantin-i-a-hillel-ii-dva-muzi-kteri-oklamali-cely-svet","status":"publish","type":"wlc-article","link":"https:\/\/staging.worldslastchance.com\/cs\/articles\/yahuv-kalendar\/konstantin-i-a-hillel-ii-dva-muzi-kteri-oklamali-cely-svet\/","title":{"rendered":"Konstantin I a Hillel II: Dva mu\u017ei, kte\u0159\u00ed oklamali cel\u00fd sv\u011bt"},"content":{"rendered":"
\n

\n2 mu\u017ei [Konstantin+Hillel] \u00f7 2 Agendy = 1 obrovsk\u00fd podvod<\/p>\n

<\/h2>\n\n\n\n
\n

<\/strong><\/font><\/p>\n

Ve \u010dtvrt\u00e9m stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu byl d\u00e1vn\u00fd Sabat nahrazen sobotou skrze z\u00e1m\u011bnu kalend\u00e1\u0159\u016f.
\n\t\t\tPrav\u00fd Sabat Bible byl ztracen.<\/strong><\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

\nK jednomu z nejv\u011bt\u0161\u00edch podvod\u016f v d\u011bjin\u00e1ch sv\u011bta do\u0161lo p\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 1700 lety skrze \u010dinnost dvou lid\u00ed. \u0158\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Konstantin sp\u00e1chal zlov\u011bstn\u00fd \u010din: sjednotil svou \u0159\u00ed\u0161i propagac\u00ed ned\u011ble jako dne Yahushuova vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed a zak\u00e1zal pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e pro v\u00fdpo\u010det Pesachu. To uvedlo do chodu s\u00e9rii reakc\u00ed. \u017didovsk\u00fd v\u016fdce Hillel II odpov\u011bd\u011bl na \u00fatlak, kter\u00fd n\u00e1sledoval po t\u00e9to legislaci, \u00fapravou Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Tak do\u0161lo k nahrazen\u00ed prav\u00e9ho Sabatu pohanskou sobotou. Byl to \u0159et\u011bzec akc\u00ed a reakc\u00ed epick\u00fdch proporc\u00ed. N\u00e1sledky pokra\u010duj\u00ed a\u017e do dne\u0161n\u00edho dne s ka\u017ed\u00fdm k\u0159es\u0165anem a \u017didem, kter\u00fd sv\u011bt\u00ed podle Gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e.<\/p>\n

AKCE<\/b><\/h3>\n

<\/p>\n

Konstantin<\/b><\/h4>\n

\"Konstantin\u010ctvrt\u00e9 stolet\u00ed bylo obrovsk\u00fdm mo\u0159em zm\u011bn v bou\u0159liv\u00e9m oce\u00e1nu proudu d\u011bjin. K\u0159es\u0165anstv\u00ed z\u00edsk\u00e1valo st\u00e1le v\u00edce stoupenc\u016f v \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, zat\u00edmco pohanstv\u00ed z\u016fst\u00e1valo dominantn\u00edm vlivem. Doba byla zral\u00e1 pro n\u011bkoho mocn\u00e9ho a iniciativn\u00edho, kter\u00fd by vyu\u017eil v\u00fdjime\u010dnou dobu v d\u011bjin\u00e1ch.<\/p>\n

Sv. Konstantin Velik\u00fd (272-337 n.l.) je v\u0161eobecn\u011b pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00edho „k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho“ c\u00edsa\u0159e \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee to byl p\u0159edev\u0161\u00edm a hlavn\u011b pohan. Nechal se pok\u0159t\u00edt teprve kr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed, ale ponechal si sv\u00e9 postaven\u00ed hlavy st\u00e1tn\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a t\u00edm i titul Pontifex Maximus <\/i>a\u017e do sv\u00e9 smrti. [1]<\/sup> I katol\u00edci p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee si Konstantin ponechal \u00fa\u0159ad pontifex maximus<\/i> po sv\u00e9m takzvan\u00e9m „obr\u00e1cen\u00ed“.[2]<\/sup><\/p>\n

Konstantin byl tak\u00e9 brilantn\u00ed strat\u00e9g s politickou agendou. Cht\u011bl spojit dv\u011b nejvlivn\u011bj\u0161\u00ed frakce v jeho \u0159\u00ed\u0161i: pohany a k\u0159es\u0165any. \u017did\u00e9 byli opovrhovanou men\u0161inou, jej\u00ed\u017e vliv musel b\u00fdt omezen a opom\u00edjen. Proto se Konstantinovo \u00fasil\u00ed sjednotit jeho \u0159\u00ed\u0161i zam\u011b\u0159ovalo na nalezen\u00ed spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1kladu pro sjednocen\u00ed pohan\u016f a z\u00e1padn\u00edch, pohansk\u00fdch k\u0159es\u0165an\u016f. \u0158e\u0161en\u00ed na\u0161el v ned\u011bli pohansk\u00e9ho planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne.<\/p>\n

Prvotn\u00ed Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159<\/a>, podobn\u011b jako \u0158\u00edmsk\u00e1 republika d\u0159\u00edve, m\u011bl osmidenn\u00ed t\u00fdden. P\u00edsmena od A po H reprezentovala dny t\u00fddne. V t\u00e9to dob\u011b pou\u017e\u00edvaly r\u016fzn\u00e9 zem\u011b r\u016fzn\u00e9 prost\u0159edky m\u011b\u0159en\u00ed \u010dasu, a i uvnit\u0159 \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e samotn\u00e9 byly region\u00e1ln\u00ed odli\u0161nosti v Juli\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i. Pohansk\u00fd sedmidenn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden p\u0159i\u0161el do \u0158\u00edma a\u017e v prvn\u00edm stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu. [3] <\/sup><\/p>\n

Navzdory vzniku planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne pokra\u010doval ran\u00fd Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 v u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed osmidenn\u00edho t\u00fddne je\u0161t\u011b po n\u011bjakou dobu. „Nundinal [osmidenn\u00ed] cyklus byl nakonec nahrazen novodob\u00fdm sedmidenn\u00edm t\u00fddnem, kter\u00fd se za\u010dal poprv\u00e9 pou\u017e\u00edvat v It\u00e1lii b\u011bhem ran\u00e9 imperi\u00e1ln\u00ed periody [4]<\/sup> pot\u00e9<\/i>, co byl zaveden Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159<\/a> v roce 45 p\u0159.n.l. Syst\u00e9m nuntinal p\u00edsmen byl tak\u00e9 adaptov\u00e1n na ten [sedmidenn\u00ed] t\u00fdden… Po n\u011bjakou dobu existoval pospolu tento t\u00fdden i nundinal cyklus, ale v dob\u011b, kdy byl ten t\u00fdden ofici\u00e1ln\u011b adoptov\u00e1n Konstantinem v roce 321 n.l.<\/b>, p\u0159estal se nundinal cyklus pou\u017e\u00edvat.<\/i>„ [5]<\/sup> I kdy\u017e \u0158\u00edman\u00e9 znali a region\u00e1ln\u011b u\u017e\u00edvali pohansk\u00fd planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden o sedmi dnech, Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, pou\u017e\u00edvan\u00fd v dob\u011b b\u011bhem a po \u017eivot\u011b Yahushui, nad\u00e1le pou\u017e\u00edval osmidenn\u00ed t\u00fdden.<\/p>\n

Tento fakt je podpo\u0159en archeologick\u00fdm d\u016fkazem: Julian fasti dodnes existuj\u00edc\u00ed ukazuj\u00ed osmidenn\u00ed t\u00fddny nebo uv\u00e1d\u011bj\u00ed oboj\u00ed: osmidenn\u00ed a sedmidenn\u00ed t\u00fddny na stejn\u00e9m kalend\u00e1\u0159i.<\/p>\n

\u00dapadek osmidenn\u00edho t\u00fddne se shodoval s expanz\u00ed \u0158\u00edma. . . . Astrologick\u00e9 [planet\u00e1rn\u00ed] a k\u0159es\u0165ansk\u00e9 sedmidenn\u00ed t\u00fddny, kter\u00e9 byly pr\u00e1v\u011b uvedeny v \u0158\u00edm\u011b, nab\u00fdvaly na obl\u00edbenosti. Existuje d\u016fkaz, potvrzuj\u00edc\u00ed, \u017ee \u0158\u00edmsk\u00fd osmidenn\u00ed t\u00fdden a tyto dva sedmidenn\u00ed cykly se po n\u011bjakou dobu pou\u017e\u00edvaly soub\u011b\u017en\u011b. Bylo v\u0161ak jasn\u00e9, \u017ee spole\u010dn\u00e1 existence dvou t\u00fddenn\u00edch cykl\u016f, kter\u00e9 se od sebe zcela odli\u0161ovaly, nebyla dlouhodob\u011b udr\u017eiteln\u00e1. Jeden z nich musel zajist\u00e9 odej\u00edt. Jak v\u0161ichni v\u00edme, byl to ten osmidenn\u00ed t\u00fdden, kter\u00fd se brzy nav\u017edy vytratil ze str\u00e1nek d\u011bjin<\/i>. [6]<\/sup><\/p>\n

To nebyla okam\u017eit\u00e1 transformace. S t\u00edm, jak se sedmidenn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden st\u00e1val popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u00edsmen (A-G) k ur\u010den\u00ed dn\u016f bylo odlo\u017eeno stranou a dny t\u00fddne byly pojmenovan\u00e9 podle planet\u00e1rn\u00edch boh\u016f.<\/p>\n

Nen\u00ed pochyb, \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Ir\u00e1nsk\u00fdch [Persk\u00fdch] myst\u00e9ri\u00ed sehr\u00e1lo d\u016fle\u017eitou roli p\u0159i v\u0161eobecn\u00e9m p\u0159ijet\u00ed t\u00fddne s ned\u011bl\u00ed jako svat\u00fdm dnem ze strany pohan\u016f. Jm\u00e9na, kter\u00e1 nev\u011bdomky pou\u017e\u00edv\u00e1me pro ostatn\u00edch \u0161est dn\u00ed, se za\u010dala u\u017e\u00edvat ve stejn\u00e9 dob\u011b, ve kter\u00e9 z\u00edskal Mitraismus sv\u00e9 stoupence v provinci\u00edch Z\u00e1padu, a nen\u00ed p\u0159ehnan\u00e9 se domn\u00edvat, \u017ee je zde spojitost mezi t\u00edmto triumfem a tehdej\u0161\u00edm fenom\u00e9nem<\/i>. [7]<\/sup><\/p>\n

Archeologick\u00fd d\u016fkaz ukazuje, \u017ee k\u0159es\u0165an\u00e9 uv\u00e1d\u011bli na sv\u00e9 n\u00e1hrobn\u00ed kameny dvoj\u00ed datum: datum sol\u00e1rn\u00edho Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e a koresponduj\u00edc\u00ed datum na luni-sol\u00e1rn\u00edm Biblick\u00e9m kalend\u00e1\u0159i. Jeden takov\u00fd n\u00e1pis datovan\u00fd jako p\u00e1tek, 5. listopadu 269 n.l., uv\u00e1d\u00ed: „V konzulstv\u00ed Claudia a Paterna, v Nones listopadu, v den Venu\u0161e, a v 24. den lun\u00e1rn\u00edho m\u011bs\u00edce, Leuces byla ulo\u017eena [tento pam\u00e1tn\u00edk] k jej\u00ed velmi drah\u00e9 dce\u0159i Seve\u0159e a k Tv\u00e9mu Svat\u00e9mu Duchu<\/a>. Zem\u0159ela [ve v\u011bku] 55 let, a 11 m\u011bs\u00edc\u016f [a] 10 dn\u016f.“ [8] <\/sup><\/p>\n\n\n\n
\"Roman<\/font>H\u016flkov\u00fd kalend\u00e1\u0159 Titov\u00fdch l\u00e1zn\u00ed, vybudovan\u00fdch v letech 79-81 n.l., ukazuje Saturna, dr\u017e\u00edc\u00edho srp, jako boha prvn\u00edho dne t\u00fddne (Saturday\/sobota). B\u016fh slunce n\u00e1sleduje (Sunday\/ned\u011ble), pak n\u00e1sleduje bohyn\u011b M\u011bs\u00edce (Monday\/pond\u011bl\u00ed) v t\u0159et\u00ed den t\u00fddne. <\/font><\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

To<\/i> byla ta situace, kter\u00e9 Konstantin vyu\u017eil, aby prosadil svou politickou agendu. Byl to velice promy\u0161len\u00fd akt, kter\u00fd podporoval v\u00edce frakci pohan\u016f ne\u017e k\u0159es\u0165an\u016f. Nejprve vydal \u0159adu z\u00e1kon\u016f, kter\u00e9 uct\u00edvaly den Slunce, dies Solis<\/i>, neboli ned\u011bli (Sunday). Na p\u016fvodn\u00edm planet\u00e1rn\u00edm t\u00fddnu byla ve skute\u010dnosti sobota (Saturday) prvn\u00edm dnem t\u00fddne. Ned\u011ble byla druh\u00fd den t\u00fddne a p\u00e1tek (Friday) byl sedm\u00fdm dnem.<\/p>\n

Slunce v\u0161ak bylo Konstantinov\u00fdm osobn\u00edm symbolem. On m\u011bl na sv\u00fdm minc\u00edch vyryto Sol Invictus<\/i> (Nedobytn\u00e9 Slunce) a to mu p\u0159ipom\u00ednalo osobn\u00ed motto jeho \u017eivota. Vyv\u00fd\u0161en\u00ed ned\u011ble (Sunday) bylo p\u0159ijateln\u00e9 pro pohany a bylo to n\u011bco, s \u010d\u00edm u\u017e k\u0159es\u0165an\u00e9 u\u010dinili kompromis. V druh\u00e9m stolet\u00ed u\u017e mnoho k\u0159es\u0165an\u016f (konkr\u00e9tn\u011b na z\u00e1pad\u011b) p\u0159e\u0161lo na uct\u00edv\u00e1n\u00ed ned\u011ble jako dne Spasitelova vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed. To byla pro Konstantina otev\u0159en\u00e1 cesta, kterou pot\u0159eboval pro sjednocen\u00ed pohanstv\u00ed a k\u0159es\u0165anstv\u00ed.<\/p>\n

Nesm\u00edme p\u0159ece\u0148ovat Konstantin\u016fv Ned\u011bln\u00ed z\u00e1kon. Konstantin p\u0159ik\u00e1zal zachov\u00e1vat, nebo sp\u00ed\u0161e zak\u00e1zal znesv\u011bcovat ned\u011bli, ne pod jm\u00e9nem Sabbatum<\/i> [Sabat] nebo dies Domini<\/i> [den P\u00e1n\u011b], ale pro jej\u00ed star\u00fd astrologick\u00fd a pohansk\u00fd titul dies Solis<\/i> [den Slunce], zn\u00e1m\u00fd v\u0161em jeho poddan\u00fdm, tak\u017ee tento z\u00e1kon byl aplikov\u00e1n uct\u00edva\u010di Herkula, Apolla a Mithrase, stejn\u011b jako k\u0159es\u0165any. Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd odkaz kdekoliv v tomto z\u00e1kon\u011b na \u010dtvrt\u00e9 p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed nebo na vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Krista<\/i>. [9] <\/sup><\/p>\n

Konstantin je pova\u017eov\u00e1n za k\u0159es\u0165ana kv\u016fli jeho Ned\u011bln\u00edmu z\u00e1konu, ale jeho „Ned\u011bln\u00ed z\u00e1kon“ byl v\u011bdom\u011b dvojzna\u010dn\u00fd. Cht\u011bl, aby byl p\u0159ijateln\u00fd pro pohany i k\u0159es\u0165any!<\/p>\n

Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 odhalit, jak mohl takov\u00fd z\u00e1kon posunout vp\u0159ed Konstantinovy pl\u00e1ny. Prok\u00e1zal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed poctu slavnosti k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkve, [10]<\/sup> a daroval nepatrnou v\u00fdhodu samotn\u00fdm pohan\u016fm. Ve skute\u010dnosti nen\u00ed v tomto dekretu nic, co by nemohlo b\u00fdt naps\u00e1no pohanem<\/i>. Tento z\u00e1kon uct\u00edv\u00e1 pohansk\u00e9 bo\u017estvo, kter\u00e9 Konstantin p\u0159ijal jako sv\u00e9ho konkr\u00e9tn\u00edho patrona boha Apolla nebo Slunce. Samotn\u00fd n\u00e1zev dne nahr\u00e1v\u00e1 tomu dvojsmyslu.<\/i> Slovo Sunday (ned\u011ble, dies Solis<\/i>) bylo pou\u017e\u00edv\u00e1no mezi k\u0159es\u0165any stejn\u011b jako pohany. [11] <\/sup><\/p>\n

Sedmidenn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden byl prost\u0159edkem zm\u011bny. Oboj\u00ed: osmidenn\u00ed Juli\u00e1nsk\u00fd t\u00fdden i sedmidenn\u00ed Biblick\u00fd t\u00fdden byly odlo\u017eeny ve prosp\u011bch planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne Mithraismu. Tento t\u00fdden p\u0159i\u0161el z pohanstv\u00ed, ne z Bible, jak se k\u0159es\u0165an\u00e9 dnes domn\u00edvaj\u00ed. „Nastal \u010das pro spojen\u00ed st\u00e1tu a c\u00edrkve, kde jeden pot\u0159ebuje toho druh\u00e9ho. Byl to od Konstantina geni\u00e1ln\u00ed tah, \u017ee si to uv\u011bdomil a jednal podle toho. Nab\u00eddl pokoj c\u00edrkvi za p\u0159edpokladu, \u017ee uzn\u00e1 st\u00e1t a podpo\u0159\u00ed imperi\u00e1ln\u00ed moc.“ [12]<\/sup><\/p>\n

Konstantin\u016fv Ned\u011bln\u00ed z\u00e1kon sm\u00ed\u0159il pohany a mnoho k\u0159es\u0165an\u016f. Slou\u017eil v\u0161ak i uv\u011bdom\u011bn\u00ed sporu, kter\u00fd se t\u00e1hl po v\u00edce ne\u017e 100 let: Kdy slavit Spasitelovu ob\u011b\u0165. Mnoho k\u0159es\u0165an\u016f do t\u00e9 doby, obzvl\u00e1\u0161t\u011b na v\u00fdchod\u011b, st\u00e1le sv\u011btilo sedm\u00fd den Sabat<\/a> a zachov\u00e1valo ro\u010dn\u00ed sv\u00e1tky<\/a> Yahuwaha, vypo\u010d\u00edtan\u00e9 podle Biblick\u00e9ho luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e<\/a>. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd za\u010dal sv\u011btit v ned\u011bli, nad\u00e1le pou\u017e\u00edval Biblick\u00fd kalend\u00e1\u0159 pro v\u00fdpo\u010det Pesachu.<\/p>\n\n\n\n
\"Velikonoce:<\/a><\/p>\n

\t\t\tVelikonoce: Pohansk\u00fd Pesach<\/a><\/font><\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Byl to dlouhodob\u00fd spor zahrnuj\u00edc\u00ed dva odli\u0161n\u00e9 kalend\u00e1\u0159e:<\/p>\n

Od druh\u00e9ho stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu existovaly rozd\u00edln\u00e9 n\u00e1zory ohledn\u011b data pro oslavu pasch\u00e1ln\u00edho (Velikono\u010dn\u00edho) v\u00fdro\u010d\u00ed P\u00e1novy pa\u0161ije (smrti, poh\u0159ben\u00ed a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed). Zd\u00e1 se, \u017ee nejrann\u011bj\u0161\u00ed prax\u00ed bylo zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho (datum Pesachu), patn\u00e1ct\u00e9ho a \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho dne lun\u00e1rn\u00edho m\u011bs\u00edce bez ohledu na to, na kter\u00fd den [Juli\u00e1nsk\u00e9ho] t\u00fddne tyto datumy rok od roku vy\u0161ly<\/i>. Biskupov\u00e9 \u0158\u00edma tou\u017eili po upevn\u011bn\u00ed zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed ned\u011ble jako c\u00edrkevn\u00edho sv\u00e1tku, a proto zavedli pravidlo, \u017ee se ro\u010dn\u00ed oslavy budou konat v\u017edy v p\u00e1tek, sobotu a ned\u011bli po \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m dni lun\u00e1rn\u00edho m\u011bs\u00edce. V \u0158\u00edm\u011b byly velikono\u010dn\u00ed p\u00e1tek a sobota postn\u00edmi dny a v ned\u011bli p\u016fst skon\u010dil a konalo se spole\u010dn\u00e9 j\u00eddlo. Tento rozpor trval t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b stalet\u00ed, ne\u017e Konstantin zas\u00e1hl ve prosp\u011bch \u0159\u00edmsk\u00fdch biskup\u016f a zak\u00e1zal tu druhou skupinu<\/i>. [13]<\/sup><\/p>\n

V\u00fdrok Eusebia z Caesarea odhaluje, \u017ee c\u00edrkve Asie se dlouho dr\u017eely zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed Pesachu v den Abib 14, zat\u00edmco c\u00edrkve na z\u00e1pad\u011b p\u0159e\u0161ly na pohanskou velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli<\/a>:<\/p>\n

Ot\u00e1zka nemal\u00e9 d\u016fle\u017eitosti vyvstala v t\u00e9to dob\u011b [pozdn\u00ed 2. druh\u00e9 stolet\u00ed] pro farnosti cel\u00e9 Asie, jak ze star\u0161\u00ed tradice, kter\u00e1 se dr\u017eela toho, \u017ee \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho dne m\u011bs\u00edce<\/i>, v kter\u00fd bylo \u017did\u016fm p\u0159ik\u00e1z\u00e1no ob\u011btovat ber\u00e1nka<\/i>, by m\u011bli zachov\u00e1vat sv\u00e1tek Spasitelova Pesachu. Bylo proto nezbytn\u00e9 ukon\u010dit jejich p\u016fst v tento den, a\u0165 u\u017e to byl jak\u00fdkoliv den toho [Juli\u00e1nsk\u00e9ho]t\u00fddne<\/i>. Ale nebylo zvykem c\u00edrkv\u00ed ve zbytku sv\u011bta ukon\u010dit to v tuto dobu… [14]<\/sup><\/p>\n

Nep\u0159etr\u017eit\u00fd t\u00fddenn\u00ed cyklus Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e<\/a> znamenal, \u017ee Biblick\u00fd Pesach v den Abib 14 mohl p\u0159ipadnout na jak\u00fdkoliv den Juli\u00e1nsk\u00e9ho t\u00fddne. N\u00e1sledn\u011b Abib 16, den vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed, nedopad\u00e1 v\u017edy na ned\u011bli. Ti, kte\u0159\u00ed prosazovali oslavu Velikonoc podle Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, p\u0159i\u0161li s v\u00fdnosem, \u017ee v\u0161ichni k\u0159es\u0165an\u00e9 by m\u011bli zachov\u00e1vat vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed na Velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli, a ne na Pesach v Abib 14. Takto zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed pohansk\u00e9ho sv\u00e1tku zd\u00e1nliv\u011b uct\u00edvaj\u00edc\u00ed vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e nahradilo Yahuwah\u016fv sv\u00e1tek<\/a> na pam\u00e1tku Yahushuovy smrti.<\/p>\n

Sn\u011bmy a shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed biskup\u016f se konaly kv\u016fli tomu a v\u0161ichni jednomysln\u011b skrze vz\u00e1jemnou shodu sestavili c\u00edrkevn\u00ed v\u00fdnos, \u017ee tajemstv\u00ed zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed P\u00e1na m\u00e1 b\u00fdt oslavov\u00e1no v \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd den, ne\u017e je den P\u00e1n\u011b, ned\u011ble, a \u017ee bychom m\u011bli ukon\u010dit pasch\u00e1ln\u00ed p\u016fst jedin\u011b v tento den. [15]<\/sup><\/p>\n\n\n\n
\"Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed:<\/a><\/p>\n

\t\t\tVzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed: Velikonoce? nebo Prvotiny?<\/a><\/font><\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Lid\u00e9 dr\u017e\u00edc\u00ed se biblick\u00e9 kalendace ihned protestovali proti py\u0161n\u00e9mu usnesen\u00ed z\u00e1padn\u00edch biskup\u016f. V dopise Viktorovi, biskupovi \u0158\u00edma, Polykrates prohl\u00e1sil svou pevnou v\u00edru v pokra\u010dov\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e pro zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed Pesachu. Jeho dopis je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd pro dne\u0161n\u00ed k\u0159es\u0165any, proto\u017ee uv\u00e1d\u00ed, \u017ee milovan\u00fd Jan a apo\u0161tol Filip zachov\u00e1vali Pesach! Eusebius uv\u00e1d\u00ed:<\/p>\n

Ale biskupov\u00e9 Asie, vedeni Polykratem, se rozhodli dr\u017eet star\u00e9ho zvyku, kter\u00fd jim byl p\u0159ed\u00e1n<\/i>. On s\u00e1m v dopise, kter\u00fd adresoval Viktorovi, a c\u00edrkvi \u0158\u00edma, popisuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi slovy tradici, kter\u00e1 mu byla p\u0159ed\u00e1na:<\/p>\n

Zachov\u00e1v\u00e1me p\u0159esn\u00fd den, nep\u0159id\u00e1v\u00e1me, ani neub\u00edr\u00e1me. Proto\u017ee v Asii tak\u00e9 velk\u00e1 sv\u011btla upadla do sp\u00e1nku, kter\u00e1 budou vzk\u0159\u00ed\u0161ena v den P\u00e1nova p\u0159\u00edchodu, kdy\u017e p\u0159ijde se sl\u00e1vou z nebes a shrom\u00e1\u017ed\u00ed v\u0161echny svat\u00e9. Mezi t\u011bmi jsou Filip, jeden z dvan\u00e1cti apo\u0161tol\u016f . . . a nav\u00edc Jan, kter\u00fd byl sv\u011bdkem i u\u010ditelem, kter\u00fd spo\u010d\u00edval na kl\u00edn\u011b P\u00e1na, a . . . zesnul v Efezu. A Polykarp ve Smyrn\u011b, kter\u00fd byl biskupem a mu\u010dedn\u00edkem . . . V\u0161ichni tito zachov\u00e1vali \u010dtrn\u00e1ct\u00fd den Pesach podle Evangelia, neodchyluj\u00edc se v nejmen\u0161\u00edm, ale n\u00e1sleduj\u00edc pravidlo v\u00edry<\/i>. [16]<\/sup><\/p>\n

Pokud v\u011b\u0159\u00edc\u00ed v Asii odm\u00edtali vzd\u00e1t se Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e pro v\u00fdpo\u010det Pesachu, je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee podobn\u011b odm\u00edtali vzd\u00e1t se i prav\u00e9ho Sabatu<\/a>, vypo\u010d\u00edtan\u00e9ho podle stejn\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Biskup \u0158\u00edma „se ihned pokou\u0161el od\u0159\u00edznout farnosti v cel\u00e9 Asii od c\u00edrkv\u00ed, kter\u00e9 je takt\u00e9\u017e pova\u017eovaly za jinov\u011brce, a napsal dopisy, ve kter\u00fdch prohl\u00e1sil v\u0161echny tamn\u00ed bratry za zcela vylou\u010den\u00e9.“ [17]<\/sup><\/p>\n

Je d\u016fle\u017eit\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee se nikdy neargumentovalo ohledn\u011b toho, kdy ke vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed skute\u010dn\u011b do\u0161lo. Ob\u011b strany uzn\u00e1valy, \u017ee se to stalo 16. Abibu luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e. Neshody popsan\u00e9 v\u00fd\u0161e se t\u00fdkaly toho, kdy se to m\u00e1 slavit. Datumy jsou ustanoveny podle kalend\u00e1\u0159\u016f, proto to byl nakonec spor o to, kter\u00fd kalend\u00e1\u0159 by se m\u011bl pou\u017e\u00edvat k ur\u010den\u00ed slavnosti. Aby se mohli skute\u010dn\u011b sjednotit k\u0159es\u0165an\u00e9 a pohan\u00e9, zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed<\/a> a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed se muselo p\u0159esunout z Biblick\u00e9ho luni-sol\u00e1rn\u00edho<\/i> kalend\u00e1\u0159e na pohansk\u00fd, Juli\u00e1nsk\u00fd sol\u00e1rn\u00ed<\/i> kalend\u00e1\u0159. \u010cty\u0159i roky pot\u00e9, kdy v\u00fdnosy vyv\u00fd\u0161ily ned\u011bli v roce 321 n.l., svolal Konstantin Nicejsk\u00fd koncil v roce 325, aby se tento spor vy\u0159e\u0161il.<\/p>\n

Nikdy v\u00edce se u\u017e nem\u011bla p\u0159ipom\u00ednat Spasitelova ob\u011b\u0165 v dny 14., 15. a 16 Abib luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e. V budoucnu m\u011bly b\u00fdt tyto p\u0159ipom\u00ednky p\u0159eneseny na p\u00e1tek, sobotu a velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli dle Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, co\u017e se m\u016f\u017ee pohybovat v dob\u011b od 20-22 b\u0159ezna do 22-25 dubna. Biskup \u0158\u00edma, kter\u00fd s\u00e1m tou\u017eil po v\u011bt\u0161\u00ed moci a vlivu, p\u0159ipojil v\u00e1hu sv\u00e9ho vlivu ke Konstantinovi. „V dob\u011b Konstantina bylo odpadlictv\u00ed v c\u00edrkvi p\u0159ipraveno pro pomoc p\u0159\u00e1telsk\u00e9ho civiln\u00edho vlada\u0159e, kter\u00fd dodal pot\u0159ebnou s\u00edlu n\u00e1tlaku.“ [18]<\/sup><\/p>\n

Konstantin d\u016frazn\u011b trval na tom, aby se u\u017e \u017eidovsk\u00e1 kalendace nepou\u017e\u00edvala pro ur\u010dov\u00e1n\u00ed t\u011bchto dn\u016f.<\/p>\n

Na koncilu v Nic\u00e6a se p\u0159etrhlo posledn\u00ed pouto, kter\u00e9 spojovalo k\u0159es\u0165anstv\u00ed se sv\u00fdm mate\u0159sk\u00fdm kmenem. Slavnost Velikonoc se a\u017e do t\u00e9to doby slavila v\u011bt\u0161inou ve stejnou dobu jako \u017eidovsk\u00fd Pesach, a vskutku podle dn\u016f vypo\u010d\u00edtan\u00fdch a fixovan\u00fdch Synhedrionem [Sanhedrinem] v Jud\u00e6a pro tuto oslavu; ale v budoucnu m\u011bla b\u00fdt slavena naprosto nez\u00e1visle na \u017eidovsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i<\/i>.<\/i> \u201eProto je nanejv\u00fd\u0161 nep\u0159\u00edpustn\u00e9, abychom se v tento nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed ze sv\u00e1tk\u016f \u0159\u00eddili zvyky \u017did\u016f. Proto od t\u00e9to chv\u00edle nem\u011bjme nic spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edmto nen\u00e1vid\u011bn\u00fdm lidem; n\u00e1\u0161 Spasitel n\u00e1m uk\u00e1zal jinou cestu. Bylo by vskutku absurdn\u00ed, kdyby se \u017did\u00e9 chlubili t\u00edm, \u017ee nejsme schopni slavit Pesach bez pomoci jejich pravidel (kalkulac\u00ed).\u201c Tyto pozn\u00e1mky se p\u0159isuzuj\u00ed c\u00edsa\u0159i Konstantinovi . . . [a staly se] vedouc\u00edm principem c\u00edrkve, kter\u00e1 nyn\u00ed m\u011bla rozhodnout o osudu \u017did\u016f<\/i>. [19]<\/sup><\/p>\n\n\n\n
\n

Konstantin dos\u00e1hl t\u0159\u00ed v\u011bc\u00ed, jejich\u017e \u00fa\u010dinky dozn\u00edvaj\u00ed a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f:<\/strong><\/font><\/p>\n

    \n\t\t\t<\/ol>\n

    1. Standardizoval planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden sedmi dn\u016f, kde dies Solis<\/i> (ned\u011ble) u\u010dinil prvn\u00edm dnem t\u00fddne, a dies Saturni<\/i> (sobota) posledn\u00edm dnem t\u00fddne.<\/p>\n

    2. Vyv\u00fd\u0161il Velikonoce a zajistil, \u017ee prav\u00fd Pesach a pohansk\u00e9 Velikonoce nikdy nep\u0159ipadnou na stejn\u00fd den.<\/p>\n

    3. Vyv\u00fd\u0161il dies Solis<\/em> jako den bohoslu\u017eby pro pohany i k\u0159es\u0165any.<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

    <\/p>\n

    Dlouhodob\u00fdm efektem bylo to, \u017ee „Velikono\u010dn\u00ed ned\u011ble“ vstoupila do k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho \u017eivota jako Den vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Krista<\/a>. D\u016fsledkem tohoto p\u0159elad\u011bn\u00ed \u010dasov\u00e9 kalkulace bylo, \u017ee den p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed Velikono\u010dn\u00ed ned\u011bli, sobota, se stal nav\u017edy ten Prav\u00fd Biblick\u00fd Sabat. To je ten skute\u010dn\u00fd v\u00fdznam Konstantinova „Ned\u011bln\u00edho z\u00e1kona“<\/i> a pokl\u00e1d\u00e1 z\u00e1klad pro dne\u0161n\u00ed domn\u011bnky, \u017ee nep\u0159etr\u017eit\u00fd t\u00fddenn\u00ed cyklus v\u017edy existoval. [20]<\/sup><\/p>\n

    V\u00fdsledek Konstantinovy \u010dinnosti ve skute\u010dnosti napomohl pohansk\u00e9 frakci \u0159\u00ed\u0161e. Av\u0161ak zkorumpovan\u00ed biskupov\u00e9 \u0158\u00edma byli schopni prezentovat tyto \u010dinnosti jako p\u0159\u00edzniv\u00e9 pro k\u0159es\u0165any. „V dob\u011b Konstantina bylo odpadlictv\u00ed v c\u00edrkvi p\u0159ipraveno pro pomoc p\u0159\u00e1telsk\u00e9ho civiln\u00edho vlada\u0159e, kter\u00fd dodal pot\u0159ebnou s\u00edlu n\u00e1tlaku.“ [21]<\/sup> Prav\u00fd luni-sol\u00e1rn\u00ed kalend\u00e1\u0159, p\u0159ed\u00e1van\u00fd od Stvo\u0159en\u00ed a Moj\u017e\u00ed\u0161e, byl ztracen.<\/p>\n

    V\u00fdsledek<\/b><\/h3>\n

    V\u00fdsledek Konstantinova ekumenismu byl rychle c\u00edtit. V\u0161ichni, kte\u0159\u00ed odm\u00edtli vzd\u00e1t se u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e pro v\u00fdpo\u010det Pesachu, za\u017eili tvrdou ruku \u00fatlaku, kter\u00fd na n\u011b dopadl. Konstantin\u016fv syn Konstantius \u0161el je\u0161t\u011b o krok d\u00e1le ne\u017e jeho otec a zak\u00e1zal i \u017did\u016fm pou\u017e\u00edvat Biblick\u00fd kalend\u00e1\u0159. Historik David Sidersky p\u00ed\u0161e: „Za Konstantia u\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edvat star\u00fd kalend\u00e1\u0159.“ [22]<\/sup><\/p>\n

    V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech proch\u00e1zeli \u017did\u00e9 p\u0159es \u201e\u017eelezo a ohe\u0148\u201c. K\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed c\u00edsa\u0159i zak\u00e1zali \u017eidovsk\u00fd v\u00fdpo\u010det kalend\u00e1\u0159e<\/i> a nedovolovali oznamov\u00e1n\u00ed dn\u016f sv\u00e1tk\u016f<\/a>. Graetz \u0159\u00edk\u00e1: \u201e\u017didovsk\u00e9 [a apo\u0161tolsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e9] komunity byly ponech\u00e1ny v naprost\u00fdch pochybnostech ohledn\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch rozhodnut\u00ed: co se t\u00fd\u010de jejich sv\u00e1tk\u016f.\u201c Bezprost\u0159edn\u00edm d\u016fsledkem byla fixace a kalkulace hebrejsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e skrze Hillela II. [23]<\/sup><\/p>\n\n\n\n
    \"Prom\u011bna:<\/a><\/p>\n

    \t\t\tProm\u011bna: Jak se k\u0159es\u0165an\u00e9 stali pohany<\/a><\/font><\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

    Konstantiovo jedn\u00e1n\u00ed zas\u00e1hlo i apo\u0161tolsk\u00e9 k\u0159es\u0165any. Zat\u00edmco Tertuli\u00e1n [24] <\/sup>odhaluje, \u017ee zpohan\u0161t\u011bl\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 p\u0159evedli svou bohoslu\u017ebu na „den Slunce“ u\u017e ve druh\u00e9m stolet\u00ed, jin\u00ed se dr\u017eeli prav\u00e9ho Sabatu po v\u00edce ne\u017e 1000 let. T\u00e9m\u011b\u0159 40 let po Nicejsk\u00e9m koncilu se konal Laodicejsk\u00fd koncil (c. 363-364), kter\u00fd vydal v\u00fdrok po\u017eaduj\u00edc\u00ed, aby k\u0159es\u0165an\u00e9 pracovali o Sabatu a zdr\u017eeli se pr\u00e1ce v den P\u00e1n\u011b. Tento v\u00fdnos, p\u0159elo\u017een do angli\u010dtiny, uv\u00e1d\u00ed:<\/p>\n

    K\u0159es\u0165an\u00e9 se nemaj\u00ed chovat jako \u017did\u00e9 a odpo\u010d\u00edvat v sobotu, ale maj\u00ed v tento den pracovat; av\u0161ak den P\u00e1n\u011b maj\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165 ct\u00edt, a jako k\u0159es\u0165an\u00e9 nemaj\u00ed v tento den pracovat, pokud je to mo\u017en\u00e9. Kdy\u017e ale budou \u017eidovat\u011bt, mus\u00ed b\u00fdt vyhn\u00e1ni od Krista.<\/p>\n

    Podle \u0159\u00edmsko katolick\u00e9ho biskupa a u\u010dence Karla Josefa von Hefele (1809-1893), je slovo „sobota“ ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9m cit\u00e1tu nespr\u00e1vn\u00e9. V origin\u00e1lu je pou\u017eito slovo Sabbath<\/i> nebo Sabbato<\/i>, ne dies Saturni<\/i> nebo sobota.<\/p>\n

    Quod non oportet Christianos Judaizere et otiare in Sabbato<\/u>, sed operari in eodem die. Preferentes autem in veneratione Dominicum diem si vacre voluerint, ut Christiani hoc faciat; quod si reperti fuerint Judaizere Anathema sint a Christo.<\/i><\/p>\n

    K\u0159es\u0165an\u00e9 v dob\u011b zm\u011bny kalend\u00e1\u0159e nebyli zmateni t\u00edm, \u017ee by sobota byla ten Sabat. Ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee dies Saturni <\/i>se pr\u00e1v\u011b posunul z prvn\u00edho dne pohansk\u00e9ho, planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne na posledn\u00ed den . . . zat\u00edmco Sabbato byl sedm\u00fdm dnem \u017eidovsk\u00e9ho luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e, se kter\u00fdm necht\u011bl m\u00edt nikdo u moci nic spole\u010dn\u00e9ho. Op\u011bt: byly to dva odli\u0161n\u00e9 dny na dvou odli\u0161n\u00fdch kalend\u00e1\u0159n\u00edch syst\u00e9mech. [25] <\/sup><\/p>\n

    Politick\u00e1 moc \u0158\u00edma podpo\u0159ila n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00fdnosy Konstantina a Konstantia. Zat\u00edmco se n\u011bkte\u0159\u00ed u\u010denci myln\u011b domn\u00edvali, \u017ee konflikt pojedn\u00e1v\u00e1 o sobot\u011b versus ned\u011ble, historick\u00e1 skute\u010dnost odhaluje, \u017ee lid\u00e9 v dan\u00e9 dob\u011b v\u011bd\u011bli moc dob\u0159e o existenci Biblick\u00e9ho luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e a jak ho pou\u017e\u00edvat. Mnoho v\u011b\u0159\u00edc\u00edch na v\u00fdchod\u011b nebo za hranicemi \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e necht\u011blo opustit Biblickou \u010dasom\u00edru. „Ti k\u0159es\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed hledali v\u00fdchodisko z jejich t\u011b\u017ek\u00e9 situace kv\u016fli zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed Sabatu, za\u010dali v\u00edce ct\u00edt prvn\u00ed den toho [Juli\u00e1nsk\u00e9ho] t\u00fddne. Ale jin\u00ed na okraji \u0159\u00ed\u0161e, kde neexistoval antisemitismus, pokra\u010dovali ve sv\u00e9m uct\u00edv\u00e1n\u00ed sedm\u00e9ho dne Sabatu.“ [26] <\/sup><\/p>\n

    <\/p>\n

    REAKCE<\/b><\/h3>\n


    \n <\/p>\n

    Hillel II<\/b><\/h4>\n

    Tak jako byl Konstantin moc\u00ed za akc\u00ed, kter\u00e1 nakonec vedla ke zni\u010den\u00ed Biblick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e jako prost\u0159edku pro k\u0159es\u0165any, jin\u00fd mu\u017e, \u017did, byl zodpov\u011bdn\u00fd za reakci, kter\u00e1 m\u011bla dalekos\u00e1hl\u00e9 n\u00e1sledky.<\/p>\n\n\n\n
    \n

    <\/em><\/p>\n

    \u201eVyhl\u00e1\u0161en\u00ed nov\u00e9ho m\u011bs\u00edce skrze pozorov\u00e1n\u00ed Novm\u011bs\u00edce, a nov\u00e9ho roku skrze p\u0159\u00edchod jara, m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u010din\u011bno jedin\u011b Sanhedrinem. V dob\u011b Hillela II, posledn\u00edho prezidenta Sanhedrinu, zak\u00e1zali \u0158\u00edman\u00e9 tuto praxi. Hillel II byl proto donucen zav\u00e9st jeho upraven\u00fd kalend\u00e1\u0159, \u010d\u00edm\u017e dal Sanhedrin dop\u0159edu souhlas s kalend\u00e1\u0159em pro v\u0161echny budouc\u00ed roky.<\/em>\u201c<\/p>\n

    \t\t\t\u201eThe Jewish Calendar and Holidays (incl. Sabbath): The Jewish Calendar: Changing the Calendar,\u201c http:\/\/www.torah.org<\/a>.<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

    P\u0159ed zni\u010den\u00edm Jeruzal\u00e9ma byl velekn\u011bz zodpov\u011bdn\u00fd za kalend\u00e1\u0159. „Kdy\u017e Sanhedrin (Rab\u00ednsk\u00fd vrchn\u00ed dv\u016fr) s\u00eddlil v Jeruzal\u00e9m\u011b, neexistoval p\u0159edur\u010den\u00fd kalend\u00e1\u0159. Ka\u017ed\u00fd rok se rozhodovalo, zdali se bude jednat o p\u0159estupn\u00fd rok.“ [27] <\/sup>Tento \u00fakol n\u00e1le\u017eel prezidentovi Sanhedrinu, kdy\u017e u\u017e nebylo kn\u011b\u017estvo. „Za vl\u00e1dy Konstantia (337-362) dos\u00e1hlo pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f takov\u00e9ho rozm\u011bru, \u017ee . . . v\u00fdpo\u010det kalend\u00e1\u0159e [byl] zak\u00e1z\u00e1n pod hrozbou krut\u00e9ho potrest\u00e1n\u00ed.“ [28]<\/sup> Jako reakce na tuto situaci bylo to, \u017ee Hillel II, prezident Sanhedrinu, u\u010dinil v\u00fdjime\u010dn\u00fd krok v roce 359 n.l. a modifikoval d\u00e1vn\u00fd Biblick\u00fd kalend\u00e1\u0159, aby t\u00edm \u017did\u016fm usnadnil spolu\u017eit\u00ed s k\u0159es\u0165any.<\/p>\n

    Po Hillelu II<\/b><\/h4>\n

    Vzd\u00e1len\u00e9 komunity u\u017e nemusely \u010dekat na posly od prezidenta Sanhedrinu, aby se od nich dozv\u011bd\u011bli, kdy za\u010dal nov\u00fd m\u011bs\u00edc. Ka\u017ed\u00e1 komunita byla od t\u00e9 doby sama schopna ur\u010dit pro sebe, kdy za\u010dal nov\u00fd m\u011bs\u00edc a kdy je p\u0159id\u00e1n 13. m\u011bs\u00edc.<\/p>\n

    „Upraven\u00fd“ kalend\u00e1\u0159<\/b><\/h4>\n

    Kdy\u017e Hillel II „upravil“ kalend\u00e1\u0159, za\u010dlenil do n\u011bj p\u0159estupn\u00e9 roky na trval\u00e9m z\u00e1klad\u011b. [29] <\/sup>Je mo\u017en\u00e9, ale neprokazateln\u00e9, \u017ee tento konkr\u00e9tn\u00ed cyklus p\u0159echodn\u00fdch rok\u016f byl pou\u017e\u00edv\u00e1n a ch\u00e1p\u00e1n u\u017e p\u0159ed Hillelem a kter\u00fd n\u00e1sleduje 19let\u00fd metonick\u00fd cyklus<\/a>. Hillel zalo\u017eil jeho kalend\u00e1\u0159 „na matematick\u00fdch a astronomick\u00fdch v\u00fdpo\u010dtech [a ne na pozorov\u00e1n\u00ed]. Tento kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd se st\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1, standardizoval d\u00e9lku m\u011bs\u00edc\u016f a p\u0159idan\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f v pr\u016fb\u011bhu 19let\u00e9ho cyklu, tak aby se lun\u00e1rn\u00ed kalend\u00e1\u0159 op\u011bt srovnal se sol\u00e1rn\u00edmi roky.“[30] <\/sup>Prohl\u00e1sil, aby byl t\u0159in\u00e1ct\u00fd m\u011bs\u00edc vlo\u017een do 3., 6., 8., 11., 14., 17. a 19. roku v 19let\u00e9m cyklu.<\/p>\n

    Ale u\u010dinil v\u00edce, ne\u017e \u017ee jen ozn\u00e1mil 19let\u00fd cyklus s vlo\u017een\u00fdmi extra m\u011bs\u00edci, co\u017e se u\u017e pravd\u011bpodobn\u011b stejn\u011b pou\u017e\u00edvalo. On tak\u00e9 zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1vn\u00e9ho Sabatu z 8., 15., 22. a 29. dne lun\u00e1rn\u00edho m\u011bs\u00edce na ka\u017edou sobotu Juli\u00e1nsk\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f. Tato zm\u011bna si vy\u017e\u00e1dala je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed zm\u011bny: pravidla o posunut\u00ed<\/a>. Zm\u011bna t\u00fddenn\u00edho Sabatu luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e na Juli\u00e1nskou sobotu si zcela jasn\u011b vy\u017e\u00e1dala zaveden\u00ed pravidel o posunut\u00ed, kter\u00e1 nebyla v\u016fbec pot\u0159ebn\u00e1 p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Hillel „upravil“ kalend\u00e1\u0159. Podle \u017eidovsk\u00e9 encyklopedie Universal Jewish Encyclopedia „Novm\u011bs\u00edc st\u00e1le je, a Sabat p\u016fvodn\u011b byl, z\u00e1visl\u00fd na lun\u00e1rn\u00edm cyklu.“ [31] <\/sup>Kdy\u017e je oboj\u00ed \u2013 Sabat i ro\u010dn\u00ed sv\u00e1tky \u2013 vypo\u010d\u00edt\u00e1no podle luni-sol\u00e1rn\u00edho kalend\u00e1\u0159e, pravidla posunut\u00ed nejsou pot\u0159ebn\u00e1. Pravidla posunut\u00ed jsou zapot\u0159eb\u00ed jen tehdy, kdy\u017e se ka\u017edoro\u010dn\u00ed sv\u00e1tky ur\u010duj\u00ed podle jednoho kalend\u00e1\u0159e, zat\u00edmco t\u00fddenn\u00ed Sabat je ur\u010dov\u00e1n podle jin\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
    \n

    <\/em><\/p>\n

    Pravidla o posunut\u00ed<\/strong><\/p>\n

    1. \u017didovsk\u00fd Nov\u00fd rok, Sv\u00e1tek trouben\u00ed, nesm\u00ed p\u0159ipadnout na ned\u011bli, st\u0159edu nebo p\u00e1tek.<\/p>\n

    2. Pokud Novm\u011bs\u00edc (molad) pro sedm\u00fd m\u011bs\u00edc p\u0159ipadne na ned\u011bli, st\u0159edu nebo p\u00e1tek, Novm\u011bs\u00edc se posune na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den.<\/p>\n

    3. Pokud molad sedm\u00e9ho m\u011bs\u00edce v b\u011b\u017en\u00e9m roce nastnane v \u00fater\u00fd v 3:204\/1080 dopoledne nebo pozd\u011bji, Novm\u011bs\u00edc mus\u00ed b\u00fdt posunut na \u010dtvrtek.<\/p>\n

    \t\t\t4. V b\u011b\u017en\u00e9m roce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm po p\u0159echodn\u00e9m roce, pokud molad sedm\u00e9ho m\u011bs\u00edce nastane po 9. hodin\u011b r\u00e1no a 589\/1080 \u010d\u00e1st\u00ed v pond\u011bl\u00ed r\u00e1no, Novm\u011bs\u00edc mus\u00ed b\u00fdt posunut na \u00fater\u00fd.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

    Bez pravidel posunut\u00ed se ro\u010dn\u00ed sv\u00e1tky dost\u00e1vaj\u00ed do konfliktu se sobotou. Nap\u0159\u00edklad: Kdyby m\u011bl Sv\u00e1tek trouben\u00ed (Novm\u011bs\u00edc pro 7. m\u011bs\u00edc) p\u0159ipadnout na ned\u011bli, dopadl by posledn\u00ed den Sv\u00e1tku st\u00e1nk\u016f na sobotu, co\u017e je v rozporu s tradi\u010dn\u00edm zachov\u00e1v\u00e1n\u00edm posledn\u00edho dne sv\u00e1tku. Proto je zapot\u0159eb\u00ed prvn\u00edho a druh\u00e9ho pravidla posunut\u00ed. T\u0159et\u00ed pravidlo posunut\u00ed zabezpe\u010duje, aby se dan\u00fd rok nestal del\u0161\u00edm ne\u017e 355 dn\u016f. \u010ctvrt\u00e9 pravidlo posunut\u00ed zaru\u010duje, aby b\u011b\u017en\u00fd rok n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po p\u0159echodn\u00e9m roce, nebyl krat\u0161\u00ed ne\u017e 383 dn\u016f. [32]<\/sup><\/p>\n

    Tento „fixn\u00ed“ kalend\u00e1\u0159 je striktn\u011b dodr\u017eovan\u00fd.<\/p>\n

    Ve skute\u010dnosti existuje 14 r\u016fzn\u00fdch vzor\u016f, jak mu\u017ee hebrejsk\u00fd rok prob\u00edhat, o \u010dem\u017e rozhoduje d\u00e9lka roku a den t\u00fddne, na kter\u00fd p\u0159ipadne Rosh Hashanah. Kv\u016fli komplikovan\u00fdm pravidl\u016fm se n\u011bjak\u00fd vzor m\u016f\u017ee opakovat n\u011bkolikr\u00e1t b\u011bhem n\u011bkolika let a pak se nap\u0159. objevit a\u017e za dlouhou dobu. Ale o \u017eidovsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i je zn\u00e1me, \u017ee je extr\u00e9mn\u011b p\u0159esn\u00fd. „Neztr\u00e1c\u00ed“ nebo „nenab\u00edr\u00e1“ \u010das, jako je tomu u jin\u00fdch kalend\u00e1\u0159\u016f. [33]<\/sup><\/p>\n

    Byl to Hillel\u016fv akt z\u00e1chrany. Do\u0161lo k tomu z d\u016fvodu brut\u00e1ln\u00ed perzekuce ze strany Konstantinova syna Konstantia.<\/p>\n

    Svou vlastn\u00ed rukou zbo\u0159il patriarcha posledn\u00ed pouto, kter\u00e9 spojovalo komunity roztrou\u0161en\u00e9 po \u0158\u00edmsk\u00e9 a Persijsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i s Patriarch\u00e1tem. V\u00edce si d\u011blal starosti o p\u0159etrv\u00e1n\u00ed Judaismu ne\u017e o d\u016fstojnost sv\u00e9ho vlastn\u00edho domu, a proto opustil tyto funkce, kter\u00e9 jeho p\u0159edkov\u00e9 . . . tak \u017e\u00e1rliv\u011b a starostliv\u011b st\u0159e\u017eili. \u010clenov\u00e9 Synhedrionu schvalovali tuto inovaci. [34]<\/sup><\/p>\n

    Kdy\u017e Hillel II „upravil“ kalend\u00e1\u0159, dal jako prezident Sanhedrinu ze sv\u00e9 pozice efektivn\u011b svolen\u00ed \u017did\u016fm, aby sv\u011btili v sobotu po v\u0161echny budouc\u00ed doby.<\/p>\n\n\n\n
    \n

    V\u00fdsledek<\/strong><\/font><\/p>\n

    Dnes, t\u00e9m\u011b\u0159 1700 let pozd\u011bji, ovliv\u0148uje akce Konstantina a n\u00e1sledkem i reakce Hillela II nad\u00e1le stamili\u00f3ny lid\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. <\/strong><\/p>\n