{"id":108292,"date":"2012-12-03T12:12:00","date_gmt":"2012-12-03T12:12:00","guid":{"rendered":"https:\/\/staging.worldslastchance.com\/wlc-article\/migrating-novodoby-sedmidenni-tyden-zkoumani-historie-jedne-lzi\/"},"modified":"2025-08-20T15:24:35","modified_gmt":"2025-08-20T15:24:35","slug":"novodoby-sedmidenni-tyden-zkoumani-historie-jedne-lzi","status":"publish","type":"wlc-article","link":"https:\/\/staging.worldslastchance.com\/cs\/articles\/yahuv-kalendar\/novodoby-sedmidenni-tyden-zkoumani-historie-jedne-lzi\/","title":{"rendered":"Novodob\u00fd sedmidenn\u00ed t\u00fdden: Zkoum\u00e1n\u00ed historie jedn\u00e9 l\u017ei"},"content":{"rendered":"

K\u0159es\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed sv\u011bt\u00ed v
\nned\u011bli, tak \u010din\u00ed na z\u00e1klad\u011b v\u00edry,
\n\u017ee Kristus vstal z hrobu v ned\u011bli<\/a>. \u017did\u00e9 a k\u0159es\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed sv\u011bt\u00ed v sobotu,
\nse op\u00edraj\u00ed o to, \u017ee sobota je sedm\u00fd den t\u00fddne. Ob\u011b skupiny se op\u00edraj\u00ed o svou
\np\u0159edstavu a jejich praxe je tedy zalo\u017eena na domn\u011bnce. Tato domn\u011bnka zn\u00ed:
\nProto\u017ee se pr\u016fb\u011bh dn\u016f nezm\u011bnil v dob\u011b p\u0159echodu od Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e ke
\nGregori\u00e1nsk\u00e9mu, shoduje se novodob\u00fd t\u00fdden s t\u00fddnem biblick\u00fdm. „Logick\u00fdm
\nz\u00e1v\u011brem“ tedy je, \u017ee sobota je opravdu Biblick\u00fd Sabat a ned\u011ble dnem, ve
\nkter\u00fd vstal Kristus z hrobu. Skute\u010dnosti o Juli\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i v\u0161ak dokazuj\u00ed,
\n\u017ee je tato domn\u011bnka myln\u00e1.<\/p>\n

Je dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdm
\np\u0159\u00edslov\u00edm, \u017ee ti, kte\u0159\u00ed zapomenou historii, jsou odsouzeni opakovat chyby
\nhistorie. Podobn\u011b ti, kte\u0159\u00ed nikdy nepoznali fakta o historii kalend\u00e1\u0159e, si
\nvypracovali celou strukturu nauk na myln\u00e9m z\u00e1klad\u011b: na domn\u011bnce, \u017ee se t\u00fddny
\nopakuj\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u011b bez p\u0159eru\u0161en\u00ed od doby Stvo\u0159en\u00ed. Pro v\u0161echny je nehled\u011b na
\njejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, aby studovali historii Juli\u00e1nsk\u00e9ho
\nkalend\u00e1\u0159e. Kdy\u017e se poskl\u00e1daj\u00ed chyb\u011bj\u00edc\u00ed kousky historick\u00fdch skute\u010dnost\u00ed, pak se
\nodhal\u00ed, kdy se nep\u0159etr\u017eit\u00fd t\u00fddenn\u00ed cyklus<\/em><\/a> sedmi dn\u016f
\nstal obecn\u00fdm m\u011b\u0159\u00edtkem \u010dasu \u2013 a nebylo to p\u0159i Stvo\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Zaveden\u00ed Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e<\/h3>\n

Kalend\u00e1\u0159 \u0158\u00edmsk\u00e9 republiky
\nbyl zalo\u017een na f\u00e1z\u00edch M\u011bs\u00edce. Pohan\u0161t\u00ed \u0159\u00edm\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, zvan\u00ed pontifov\u00e9, byli
\nzodpov\u011bdn\u00ed za regulaci kalend\u00e1\u0159e. Proto\u017ee pontifov\u00e9 mohli zast\u00e1vat i politick\u00fd
\n\u00fa\u0159ad, byla to p\u0159\u00edle\u017eitost pro zneu\u017eit\u00ed. Interkalace 1<\/sup> m\u011bs\u00edce nav\u00edc
\nmohla udr\u017eet obl\u00edben\u00e9 politiky d\u00e9le v \u00fa\u0159adu, zat\u00edmco nevlo\u017een\u00ed m\u011bs\u00edce, kdy\u017e to
\nbylo t\u0159eba, mohlo zkr\u00e1tit obdob\u00ed politick\u00fdm oponent\u016fm.<\/p>\n

V dob\u011b Julia C\u00e6sara byly
\nm\u011bs\u00edce hodn\u011b mimo soulad s ro\u010dn\u00edm obdob\u00edm. Julius C\u00e6sar vyu\u017e\u00edval sv\u00e9ho pr\u00e1va2<\/sup>
\njako pontifex maximus3<\/sup> (velekn\u011bz) a zreformoval to, co se stalo
\nt\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fdm a nep\u0159esn\u00fdm kalend\u00e1\u0159em.4<\/sup><\/p>\n

Uprost\u0159ed
\nprvn\u00edho stolet\u00ed p\u0159.n.l. pozval Julius C\u00e6sar Sosigena, alexandrijsk\u00e9ho
\nastronoma, aby mu poradil s reformou kalend\u00e1\u0159e, a Sosigenes rozhodl, \u017ee jedin\u00fdm
\npraktick\u00fdm krokem je zcela vypustit lun\u00e1rn\u00ed kalend\u00e1\u0159. M\u011bs\u00edce mus\u00ed b\u00fdt nastaveny
\npodle ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed, a tropick\u00fd (sol\u00e1rn\u00ed) rok byl pou\u017eit jako v Egyptsk\u00e9m
\nkalend\u00e1\u0159i . . . .5<\/sup><\/p>\n

Pov\u0161imni si, \u017ee
\nSosigenova velk\u00e1 inovace byla zru\u0161en\u00ed lun\u00e1rn\u00ed kalendace:<\/p>\n

Velk\u00fdm
\nprobl\u00e9mem bylo pro ka\u017ed\u00e9ho reform\u00e1tora [kalend\u00e1\u0159e] to, \u017ee se zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9
\nprov\u00e9st efektivn\u00ed zm\u011bnu, kter\u00e1 by st\u00e1le dovolila ponechat m\u011bs\u00edce v souladu s f\u00e1zemi
\nM\u011bs\u00edce a roku s ro\u010dn\u00edm obdob\u00edm. Bylo nezbytn\u00e9 podniknout z\u00e1sadn\u00ed pr\u016flom v
\ntradi\u010dn\u00edm v\u00fdpo\u010dtu, aby se vytvo\u0159il \u00fa\u010dinn\u00fd sez\u00f3nn\u00ed kalend\u00e1\u0159.6<\/sup><\/p>\n

Aby se nov\u00fd kalend\u00e1\u0159 uvedl
\ndo souladu s ro\u010dn\u00edm obdob\u00edm, bylo pot\u0159eba p\u0159idat k roku dal\u0161\u00edch 90 dn\u016f. To se
\nstalo v roce 45 p\u0159.n.l., ve kter\u00e9m m\u011bl rok 445 dn\u016f. „Tento rok o 445 dnech
\nje chronologisty b\u011b\u017en\u011b naz\u00fdv\u00e1n rokem zmatku; ale Macrobius jej vhodn\u011bji naz\u00fdv\u00e1
\nposledn\u00edm rokem zmatku.“7<\/sup> Prvn\u00edm kouskem puzzle p\u0159i hled\u00e1n\u00ed
\npravdy o kalend\u00e1\u0159i je skute\u010dnost, \u017ee Juli\u00e1nsk\u00fd t\u00fdden roku 45 p\u0159.n.l. nevypadal
\njako Juli\u00e1nsk\u00fd t\u00fdden v dob\u011b, kdy jej pape\u017e Gregor XIII (\u0158eho\u0159 XIII)
\nmodifikoval, a proto nevypadal ani jako dne\u0161n\u00ed Gregori\u00e1nsk\u00fd t\u00fdden. To je ta
\nprvn\u00ed domn\u011bnka \u017did\u016f i k\u0159es\u0165an\u016f, bez ohledu na to, kter\u00fd den uct\u00edvaj\u00ed.8 <\/sup><\/p>\n

Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 m\u011bl
\np\u016fvodn\u011b, podobn\u011b jako kalend\u00e1\u0159 Republiky, osmidenn\u00ed cyklus.<\/p>\n

\u0158\u00edmsk\u00fd osmidenn\u00ed t\u00fdden
\nbyl zn\u00e1m jako internundinum tempus neboli „perioda mezi ud\u00e1lostmi dev\u00e1t\u00e9ho
\ndne“. (Tento v\u00fdraz mus\u00ed b\u00fdt pochopen v kontextu d\u00e1vn\u00e9 praxe \u0159\u00edmsk\u00e9
\nmatematiky inkluzivn\u00edho po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed, kde prvn\u00ed den cyklu byl z\u00e1rove\u0148 po\u010d\u00edt\u00e1n i
\njako posledn\u00ed den p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho cyklu.9<\/sup>) Ta „ud\u00e1lost dev\u00e1t\u00e9ho
\ndne“, okolo kter\u00e9 se tento t\u00fdden to\u010dil, byla nundin\u00e6, periodick\u00fd tr\u017en\u00ed
\nden, kter\u00fd se zachov\u00e1val ka\u017ed\u00fdch osm dn\u00ed.10<\/sup><\/p>\n

Rann\u00e9 Juli\u00e1nsk\u00e9 kalend\u00e1\u0159e
\nnebyly konstruovan\u00e9 v m\u0159\u00ed\u017ek\u00e1ch, jak je zn\u00e1me dnes, ale data byla uvedena ve
\nsloupc\u00edch, kde t\u00fddny byly ozna\u010deny p\u00edsmeny od A po H.11<\/sup> Nap\u0159\u00edklad
\nJanuary (leden) za\u010d\u00ednal p\u00edsmenem „A“ a pokra\u010doval po osmidenn\u00edch
\nt\u00fddnech s t\u00edm, \u017ee posledn\u00edm dnem m\u011bs\u00edce byl den „E“. Na rozd\u00edl od
\nHebrejsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e m\u011bl \u0158\u00edmsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 nep\u0159etr\u017eit\u00fd t\u00fddenn\u00ed cyklus. Proto\u017ee
\nleden kon\u010dil dnem „E“, February (\u00fanor) za\u010dal dnem „F“.
\nPodobn\u011b \u00fanor kon\u010dil dnem „A“ a March (b\u0159ezen) za\u010dal dnem
\n„B“:<\/p>\n

\n\n\n\n\n\n\n\n
A k12<\/sup><\/span> Jan<\/td>\nF k Feb<\/td>\nB k Mar<\/td>\n<\/tr>\n
B<\/td>\nG<\/td>\nC<\/td>\n<\/tr>\n
C<\/td>\nH<\/td>\nD<\/td>\n<\/tr>\n
D<\/td>\nA<\/td>\nE<\/td>\n<\/tr>\n
E, atd.<\/td>\nB, atd.<\/td>\nF, atd.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<\/blockquote>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obr\u00e1zek
\np\u0159edstavuje rekonstrukci13<\/sup> Fasti Antiates, jedin\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho
\np\u0159ed-Juli\u00e1nsk\u00e9ho dochovan\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e14<\/sup> s daty od 60. let p\u0159.n.l.,
\nnalezen\u00e9ho na m\u00edst\u011b Neronovy vily v Antium.<\/p>\n

\"pre<\/p>\n

Fasti Antiates – rekonstrukce jedin\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho p\u0159ed-Juli\u00e1nsk\u00e9ho dochovav\u0161\u00edho se kalend\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Tento kalend\u00e1\u0159 byl
\nnamalov\u00e1n na om\u00edtce s p\u00edsmenem A v \u010derven\u00e9 barv\u011b, ozna\u010duj\u00edc\u00edm po\u010d\u00e1tek t\u00fddne.
\nM\u011bs\u00edce jsou uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny do 13 sloupc\u016f. January (leden) za\u010d\u00edn\u00e1 vlevo dnem
\n„A“ a kon\u010d\u00ed v den „E“. Na konci ka\u017ed\u00e9ho sloupce je velk\u00fdmi
\n\u0159\u00edmsk\u00fdmi \u010d\u00edslicemi ozna\u010den po\u010det dn\u016f v tomto m\u011bs\u00edci. Zcela vpravo se nach\u00e1z\u00ed
\nsloupec s 13. vsunut\u00fdm m\u011bs\u00edcem. Vedle dn\u016f t\u00fddne se objevuj\u00ed je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed
\np\u00edsmena. Ta indikuj\u00ed, jak\u00fd byznys bylo nebo nebylo mo\u017en\u00e9 vykon\u00e1vat v dan\u00fd den.<\/p>\n

V\u0161echny p\u0159\u00edklady Julian
\nfasti, neboli kalend\u00e1\u0159\u016f, se datuj\u00ed od doby Augusta 15 (63 p\u0159.n.l. \u2013 14 n.l.) do
\nTiberia (42 p\u0159.n.l. \u2013 37 n.l.) Pokud je spr\u00e1vn\u00e1 domn\u011bnka, \u017ee sobota je Biblick\u00fd
\nSabat, proto\u017ee t\u00fddenn\u00ed cyklus nebyl p\u0159eru\u0161en p\u0159i kalend\u00e1\u0159n\u00edm p\u0159echodu z
\nJuli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e na Gregori\u00e1nsk\u00fd, pak by to m\u011blo b\u00fdt snadno prokazateln\u00e9 z
\nrann\u00fdch Juli\u00e1nsk\u00fdch kalend\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 se dochovaly. Jeden p\u0159\u00edklad Julian fasti
\nse dochoval na t\u011bchto kamenn\u00fdch fragmentech a poskytuje druh\u00fd, pr\u016fkazn\u00fd kousek
\npuzzle pro stanoven\u00ed pravdy o historii kalend\u00e1\u0159e. Osmidenn\u00ed t\u00fdden je na nich
\njasn\u011b rozpoznateln\u00fd, potvrzuj\u00edc tak, \u017ee osmidenn\u00ed t\u00fdden byl st\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1n
\n\u0158\u00edmany b\u011bhem doby \u017eivota Krista i bezprost\u0159edn\u011b po n\u011bm.<\/p>\n

\"julian<\/p>\n

Je d\u016fle\u017eit\u00e9 si pamatovat,
\n\u017ee Biblick\u00fd t\u00fdden, jako individu\u00e1ln\u00ed jednotka \u010dasu definovan\u00e1 v Genesis 1, se
\nskl\u00e1dal jen ze sedmi dn\u016f: \u0161esti pracovn\u00ed dn\u016f n\u00e1sledovan\u00fdch Sabatn\u00edm odpo\u010dinkem
\nv posledn\u00ed den t\u00fddne. Osmidenn\u00ed cyklus Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e byl u\u017e\u00edv\u00e1n v dob\u011b
\nKrista. Izraelit\u00e9 by v\u0161ak nezachov\u00e1vali
\nsedm\u00fd den Sabat podle osmidenn\u00edho t\u00fddenn\u00edho cyklu Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e.
\nTo by pro n\u011b bylo modl\u00e1\u0159stv\u00ed. I kdy\u017e se Juli\u00e1nsk\u00fd t\u00fdden zkr\u00e1til na sedm dn\u016f,
\nnebyl v souladu s t\u00fddenn\u00edm cyklem Biblick\u00e9ho t\u00fddne, ani se nepodobal novodob\u00e9mu
\nt\u00fddnu pou\u017e\u00edvan\u00e9mu dnes.<\/p>\n

Sedmidenn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden<\/span><\/h3>\n

\u00dastup osmidenn\u00edho
\n\u0158\u00edmsk\u00e9ho t\u00fddne byl zp\u016fsoben dv\u011bma faktory: A) Expanz\u00ed \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e16<\/sup>,
\nco\u017e vystavilo \u0158\u00edmany jin\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm a vedlo k B) vzestupu kultu Mitraismu.17<\/sup>
\nMitraismus sehr\u00e1l v\u00fdznamnou \u00falohu v p\u0159eorganizov\u00e1n\u00ed Juli\u00e1nsk\u00e9ho t\u00fddne, proto\u017ee
\nbyl siln\u00fdm soupe\u0159em rann\u00e9mu k\u0159es\u0165anstv\u00ed.18<\/sup><\/p>\n

Zd\u00e1 se, jako by m\u011bl
\nn\u011bjak\u00fd duchovn\u00ed g\u00e9nius kontrolu nad pohansk\u00fdm sv\u011btem a usm\u011brnil \u0159\u00e1d v\u011bc\u00ed tak,
\naby byl pohansk\u00fd planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden zaveden v prav\u00fd okam\u017eik pro p\u0159\u00edchod
\nnejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edho slune\u010dn\u00edho kultu v\u0161ech dob a vyv\u00fd\u0161il den Slunce jako den
\npovznesen\u00fd nad ostatn\u00ed a nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech. To nebyla ur\u010dit\u011b n\u00e1hoda.19<\/sup><\/p>\n

Za
\npomoci t\u011bchto dvou faktor\u016f za\u010dal stalet\u00ed dlouh\u00fd evolu\u010dn\u00ed proces Juli\u00e1nsk\u00e9ho
\nt\u00fddne, kter\u00fd skon\u010dil v podob\u011b t\u00fddne, jak\u00fd zn\u00e1me dnes. P\u016fvodn\u00ed sedmidenn\u00ed
\nplanet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden je t\u0159et\u00edm a posledn\u00edm kouskem skl\u00e1danky, dokazuj\u00edc, \u017ee sobota
\nnen\u00ed Biblick\u00fd Sabat a ned\u011ble nen\u00ed prvn\u00edm dnem Biblick\u00e9ho t\u00fddne. Tato
\ntransformace zabrala n\u011bkolik stalet\u00ed. Franz Cumont, v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e1 autorita
\nna Mitraismus, spojuje p\u0159ijet\u00ed sedmidenn\u00edho t\u00fddne Evropany s popularitou
\nMitraismu v pohansk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b:<\/p>\n

\n

Nen\u00ed
\npochyb, \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Ir\u00e1nsk\u00fdch [Per\u0161ansk\u00fdch] myst\u00e9ri\u00ed sehr\u00e1lo d\u016fle\u017eitou roli
\np\u0159i v\u0161eobecn\u00e9m p\u0159ijet\u00ed t\u00fddne s ned\u011bl\u00ed jako svat\u00fdm dnem ze strany pohan\u016f. Jm\u00e9na,
\nkter\u00e1 nev\u011bdomky pou\u017e\u00edv\u00e1me pro ostatn\u00edch \u0161est dn\u00ed, se za\u010dala u\u017e\u00edvat ve stejn\u00e9
\ndob\u011b, ve kter\u00e9 z\u00edskal Mitraismus sv\u00e9 stoupence v provinci\u00edch Z\u00e1padu, a nen\u00ed
\np\u0159ehnan\u00e9 se domn\u00edvat, \u017ee je zde spojitost mezi t\u00edmto triumfem a tehdej\u0161\u00edm
\nfenom\u00e9nem.20<\/sup><\/p>\n

V Astrology and Religion
\nAmong the Greeks and Romans Cumont d\u00e1le zd\u016fraz\u0148uje pohansk\u00fd p\u016fvod a ned\u00e1vn\u00e9
\np\u0159ijet\u00ed sedmidenn\u00edho t\u00fddne se sv\u00fdm svat\u00fdm dnem ned\u011bl\u00ed: <\/p>\n

V\u00fdjime\u010dnost
\np\u0159id\u011blen\u00e1 dies Solis (dni Slunce) ur\u010dit\u011b tak\u00e9 p\u0159isp\u011bla ke v\u0161eobecn\u00e9mu uzn\u00e1n\u00ed
\nned\u011ble jako sv\u00e1tku. To je spojeno s daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnost\u00ed, a sice s
\np\u0159ijet\u00edm toho t\u00fddne v\u0161emi evropsk\u00fdmi n\u00e1rody.21<\/sup><\/p>\n

Nesm\u00edrn\u00fd v\u00fdznam pro
\nk\u0159es\u0165any se nach\u00e1z\u00ed ve skute\u010dnosti, \u017ee ned\u011ble nem\u016f\u017ee b\u00fdt dnem, ve kter\u00fd Kristus
\nvstal z mrtv\u00fdch, proto\u017ee ned\u011ble na Juli\u00e1nsk\u00e9m kalend\u00e1\u0159i v dob\u011b Kristov\u011b
\nneexistovala. Ani sobota nem\u016f\u017ee b\u00fdt Biblick\u00fdm sedm\u00fdm dnem Sabatem, proto\u017ee
\npohansk\u00fd planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden p\u016fvodn\u011b za\u010d\u00ednal v sobotu.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obr\u00e1zek z
\nty\u010dov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e nalezen\u00e9ho v Titov\u00fdch L\u00e1zn\u00edch (postaven\u00fdch 79-81 n.l.),
\nposkytuje dal\u0161\u00ed d\u016fkaz o tom, \u017ee Biblick\u00fd Sabat nem\u016f\u017ee b\u00fdt nikdy nalezen
\npou\u017eit\u00edm Juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Centr\u00e1ln\u00ed kruh obsahuje 12 znamen\u00ed zv\u011brokruhu, co\u017e
\nodpov\u00edd\u00e1 12 m\u011bs\u00edc\u016fm roku. \u0158\u00edmsk\u00e9 \u010d\u00edslice vlevo a vpravo zn\u00e1zor\u0148uj\u00ed dny m\u011bs\u00edce.
\nV horn\u00ed \u010d\u00e1sti ty\u010dov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e se objevuje sedm planet\u00e1rn\u00edch boh\u016f
\npohansk\u00fdch \u0158\u00edman\u016f.<\/p>\n\n\n\n\n
\"seven<\/td>\n<\/tr>\n
\u0158\u00edmsk\u00fd h\u016flkov\u00fd kalend\u00e1\u0159<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Saturday (neboli dies
\nSaturni \u2013 den Saturna, dne\u0161n\u00ed sobota) byl prvn\u00ed den t\u00fddne, ne ten sedm\u00fd. Jako
\nb\u016fh zem\u011bd\u011blstv\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt Saturn vid\u011bn v tomto prominentn\u00edm d\u016fle\u017eit\u00e9m postaven\u00ed,
\ndr\u017e\u00edc\u00ed sv\u016fj symbol \u2013 srp. V druh\u00fd den pohansk\u00e9ho planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne je vid\u011bt
\nb\u016fh slunce s paprsky sv\u011btla vych\u00e1zej\u00edc\u00edmi z jeho hlavy. Ned\u011ble byla p\u016fvodn\u011b
\ndruh\u00fdm dnem planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne a byla zn\u00e1m\u00e1 jako dies Solis (den Slunce). T\u0159et\u00ed
\nden t\u00fddne byl dies Lun\u00e6 (den M\u011bs\u00edce \u2013 dne\u0161n\u00ed pond\u011bl\u00ed). Bohyn\u011b m\u011bs\u00edce je uk\u00e1z\u00e1na
\nse srpkem m\u011bs\u00edce jako diad\u00e9m na jej\u00ed hlav\u011b. Zbytek boh\u016f n\u00e1sleduje v po\u0159ad\u00ed:
\ndies Martis (den Marsu); dies Marcurii (den Merkuru); dies Jovis (den
\nJupitera); a dies Veneris (den Venu\u0161e), sedm\u00fd den t\u00fddne.22<\/sup><\/p>\n

Kdy\u017e se pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Juli\u00e1nsk\u00e9ho
\nkalend\u00e1\u0159e s ned\u00e1vno adoptovan\u00fdm pohansk\u00fdm planet\u00e1rn\u00edm t\u00fddnem roz\u0161\u00ed\u0159ilo do
\nsevern\u00ed Evropy, jm\u00e9na dn\u016f od dies Martis po dies Veneris byla nahrazena
\nTeutonick\u00fdmi bohy.23<\/sup> Den Marsu se stal dnem Tiwa (Tuesday\/\u00fater\u00fd);
\nden Merkura se stal dnem Wodena (Wednesday\/st\u0159eda); den Jupitera se stal dnem
\nThora (Thursday\/\u010dtvrtek); and den Venu\u0161e se stal dnem Friga (Friday\/p\u00e1tek).24<\/sup>
\nVliv pohansk\u00fdch astrologick\u00fdch jmen dn\u016f je vid\u011bt i dnes. Jazyky latinsk\u00e9ho
\np\u016fvodu, jako nap\u0159. \u0161pan\u011bl\u0161tina, si uchovaly astrologick\u00e1 jm\u00e9na pro pond\u011bl\u00ed a\u017e
\np\u00e1tek s k\u0159es\u0165ansk\u00fdm ovlivn\u011bn\u00edm pro slova Sunday\/ned\u011ble (Domingo nebo den P\u00e1n\u011b)
\na Saturday\/sobota (Sabado nebo Sabbath).<\/p>\n

Rabanus Maurus (776-856),
\narcibiskup Mainzu v N\u011bmecku uvedl, \u017ee pape\u017e Sylvester I se pokusil p\u0159ejmenovat
\ndny planet\u00e1rn\u00edho t\u00fddne, aby odpov\u00eddaly jm\u00e9n\u016fm Biblick\u00e9ho t\u00fddne: Prvn\u00ed den
\n(prvn\u00ed feria), Druh\u00fd den (druh\u00fd feria), atd.25<\/sup> Bede „\u00dactyhodn\u00fd“
\n(672-735), proslul\u00fd anglick\u00fd mnich a u\u010denec, psal taky o Sylvesterov\u00fdch snah\u00e1ch
\nzm\u011bnit pohansk\u00e1 jm\u00e9na dn\u016f t\u00fddne. V d\u00edle De Temporibus uv\u00e1d\u00ed: „Ale svat\u00fd
\nSylvester jim na\u0159\u00eddil, aby se naz\u00fdvaly feri\u00e6, pojmenuj\u00edc prvn\u00ed den P\u00e1n\u016fv [den];
\nimituj\u00edc Hebrejce, kte\u0159\u00ed dny naz\u00fdvali prvn\u00ed z t\u00fddne, druh\u00fd z t\u00fddne, atd.“26<\/sup>
\nAstrologick\u00e1 jm\u00e9na v\u0161ak byla p\u0159\u00edli\u0161 hluboko zako\u0159en\u011bn\u00e1. I kdy\u017e ofici\u00e1ln\u00ed
\nn\u00e1zvoslov\u00ed \u0158\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve z\u016fst\u00e1v\u00e1 \u2013 Den P\u00e1n\u011b, Druh\u00fd den, T\u0159et\u00ed den,
\natd., v\u011bt\u0161ina zem\u00ed lp\u011bla zcela nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b na planet\u00e1rn\u00edch n\u00e1zvech dn\u016f.<\/p>\n

Astrologick\u00fd
\nvliv je je\u0161t\u011b zjevn\u011bj\u0161\u00ed na okraj\u00edch \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kde dorazilo k\u0159es\u0165anstv\u00ed
\npozd\u011bji. Angli\u010dtina, holand\u0161tina, vel\u0161tina a korni\u010dtina jsou jedin\u00fdmi
\nevropsk\u00fdmi jazyky, kter\u00e9 si uchovaly do dne\u0161n\u00edho dne p\u016fvodn\u00ed planet\u00e1rn\u00ed jm\u00e9na
\nv\u0161ech sedmi dn\u016f t\u00fddne \u2013 jsou to v\u0161echno oblasti, kter\u00e9 byly mimo vliv
\nk\u0159es\u0165anstv\u00ed b\u011bhem prvn\u00edch stalet\u00ed na\u0161\u00ed \u00e9ry, kdy se astrologick\u00fd t\u00fdden \u0161\u00ed\u0159il
\ncelou Evropou.27<\/sup><\/p>\n

C\u00edrkevn\u00ed styl pojmenov\u00e1n\u00ed
\ndn\u016f t\u00fddne nebyl p\u0159ijat \u017e\u00e1dn\u00fdm n\u00e1rodem, jedin\u011b Portugalskem, kter\u00e9 jako jedin\u00e9
\npou\u017e\u00edv\u00e1 n\u00e1zvy Segunda Feria, atd.“28<\/sup><\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee Juli\u00e1nsk\u00fd
\nkalend\u00e1\u0159 i pohansk\u00fd planet\u00e1rn\u00ed t\u00fdden byly p\u0159ijaty k\u0159es\u0165any, odhaluje splynut\u00ed
\nk\u0159es\u0165anstv\u00ed s pohanstv\u00edm, p\u0159ed kter\u00fdm apo\u0161tol Pavel varoval, kdy\u017e napsal:<\/p>\n

Nebo\u0165
\nji\u017e tajemstv\u00ed nepravosti p\u016fsob\u00ed, toliko a\u017e by ten, jen\u017e jej zdr\u017euje nyn\u00ed29<\/sup>,
\nz prost\u0159edku byl vyvr\u017een. A tehd\u00e1\u017e\u0165 zjeven bude ten bezbo\u017en\u00edk, kter\u00e9ho\u017e P\u00e1n
\nzabije duchem \u00fast sv\u00fdch a zkaz\u00ed zjeven\u00edm jasn\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti sv\u00e9, kter\u00e9ho\u017eto
\nne\u0161lechetn\u00edka p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed jest podle mocn\u00e9ho d\u00edla satanova, se v\u0161\u00ed moc\u00ed a divy i
\nz\u00e1zraky l\u017eiv\u00fdmi, a se v\u0161elik\u00fdm podvodem nepravosti v t\u011bch, jen\u017e hynou, proto\u017ee
\nl\u00e1sky pravdy nep\u0159ijali, aby spaseni byli. A proto\u017e po\u0161le jim Yahuwah mocn\u00e9 d\u00edlo
\npodvod\u016f, aby v\u011b\u0159ili l\u017ei, a aby odsouzeni30<\/sup> byli v\u0161ickni, kte\u0159\u00ed\u017e
\nneuv\u011b\u0159ili pravd\u011b, ale obl\u00edbili sob\u011b nepravost.31<\/sup><\/p>\n

Pohansk\u00fd planet\u00e1rn\u00ed
\nt\u00fdden, jako ten, kter\u00fd adoptoval Juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, je nevyvratiteln\u011b
\npohansk\u00fd. Historick\u00e9 skute\u010dnosti zjevuj\u00ed, \u017ee Biblick\u00fd Sabat ani Biblick\u00fd Prvn\u00ed
\nden nen\u00ed mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt na dne\u0161n\u00edm kalend\u00e1\u0159i. Jestli\u017ee je d\u016fle\u017eit\u00e9 sv\u011btit v
\nur\u010dit\u00fd den, pak je tak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, kter\u00fd kalend\u00e1\u0159 pou\u017e\u00edt a kdy do\u0161lo ke
\nzm\u011bn\u011b v kalendaci. V\u017edy je nutn\u00e9 si uv\u011bdomovat, \u017ee den, ve kter\u00fd \u010dlov\u011bk sv\u011bt\u00ed,
\nodhaluje tak\u00e9, koho uct\u00edv\u00e1: Eloaha Stvo\u0159en\u00ed nebo boha tohoto sv\u011bta, kter\u00fd je
\nv\u016fdcem vzpoury proti Stvo\u0159iteli. Ka\u017ed\u00e9 Bo\u017estvo\/bo\u017estvo m\u00e1 Sv\u016fj\/sv\u016fj vlastn\u00ed
\nkalend\u00e1\u0159, podle kter\u00e9ho chce b\u00fdt uct\u00edv\u00e1no. Sobota i ned\u011ble (stejn\u011b jako p\u00e1tek)
\njsou pohansk\u00e9 dny bohoslu\u017eby.<\/p>\n

Kter\u00fd kalend\u00e1\u0159 pou\u017eije\u0161
\nty k ur\u010den\u00ed tv\u00e9ho dne bohoslu\u017eby?<\/p>\n

_________________________________________________<\/p>\n

Souvisej\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nky:<\/font><\/p>\n